Příchod nové Duše do života 2

3.2.2017 - Kategorie: Články pro časopis Fenix a příznaky transformace
autor: Administrator, přečteno: 431x

Příchod nové Duše do života 2

Po reakci na první článek o příchodu Duší do života, bych ještě ráda přidala pár informací z mých zkušeností, které by Vás mohly obohatit a vyjasnit nějaké otázky okolo Duší.

Příchod dítěte je vždy dohoda – smlouva, která je uskutečněna mnohem dříve, než přijdeme na Zem. Smlouvu můžeme a nemusíme naplnit. Duše jsou na svět natěšené a skutečně čekají na možnost, narodit se do hmotného těla. Okolo Země je taková plošina, energetické místo, v kterém Duše poskakují, radují se a čekají na vhodný čas, který je určen k prostupu na Zem.

Z výšky to vypadá jako malá světýlka, pohybující se sem a tam. Tak, jak se my díváme na hvězdy, tak i z pohledu prostoru zpět k Zemi, vidíme podobný obraz. Spousta světýlek okolo Země. Příchodem děťátka se říká, že se zrodila hvězda a je to svým způsobem pravda. Když žena otěhotní, začne se tvořit fyzické tělíčko a Duše se postupně spojuje s tělem. Můj syn mi při regresní terapii říkal, že nás pozoroval na procházkách s mým mužem, podle něj to bylo už když jsem měla v břiše ty molekuly ( neuměl jinak nazvat těhotenství). Slyšel, co si o něm povídáme a co si přejeme. Je velmi důležité si během těhotenství uvědomovat, že Vaše dítě Vás slyší i vnímá Vaše pocity a vztahy mezi rodiči. Je vhodné a důležité se svým děťátkem mluvit a vyjadřovat mu lásku a radost, že přichází právě k Vám. Také je pro děťátko velmi smutné, pokud si přejete určité pohlaví a ono ví, že není to, co si přejete.

Očekávání určitého pohlaví je nejbolestivější zklamání, které v bříšku zažívá. Je to trauma, které mu ovlivní možná celý život a hlavně přístup k sobě samotnému.

Pokud si otec přeje syna a v bříšku je holčička, bude chtít být přijata a ve svém životě se bude snažit už od mala, aby se zavděčila, byla přijata a milována. Jsou to potom ženy, které si celý život neobléknou sukni, vše zvládnou sami, naštípou dříví a mezi muži jim je lépe, než s ženami. To platí oboustranně. Mateřství je dar, který není každému dán. Pečujte o Duši, kterou jste si do života pozvali. Uvědomte si, že v malém tělíčku je ale velká a mnohdy stará Duše, která jen pokračuje na své cestě životem a náš úkol je, ji poskytnout teplo, podporu a pomoc při nasměrování jejího cíle a záměru. Ona ho zřejmě dosáhne i tak, ale s Vaší podporou to vše může být snadnější a radostnější. Podmínky, do kterých se rodíme, jsou také námi vytvořené a mají konstalace přesně určené pro náš posun, který jsme si naplánovali.

Často se mě lidé ptají, jaký smysl a význam mají těžké rodinné prožitky. Třeba násilí a zneužívání, že to nedává smysl. Pokud bychom chtěli tyto těžké lekce pochopit, museli-bychom jít mnohem hlouběji do jiných rovin a tam nalézt odpovědi, které jsou vždy individuální. Násilí je nejtěžší lekce, ve které Duše nachází svoji sílu. Uchopením síly přestáváme být už navždy obětí. Pokud bychom se dívali na tento problém z karmické roviny, byly by tam velké souvislosti, ale to je o mnohem delším povídání. Porod by měl být tím nejposvátnějším intimním rituálem. Je to nejdůležitější okamžik a také je velmi důležité, aby i ostatní členové rodiny přišli děťátko přivítat.

Tak se utvoří vztahy, které jsou vzájemně výživné a silné.

Často slyším stížnosti prarodičů i rodičů, že o ně děti nejeví zájem atd. Pokud se ale podívají, jak se zachovali oni ke svým dětem, nebo vnoučatům, skoro vždy tam byl z jejich strany nezájem. Například věta: „Proč bych se přijel podívat, když už je to 6 vnouče?“.Co se asi bude dít? Ani vnouče nebude projevovat zájem. A potom bývá zklamání, nepochopení a smutek z prázdnoty, která jen zrcadlí naší lhostejnost k Duši, která se narodila do naší rodiny. Přivést na svět dítě je velká zodpovědnost, měli bychom sami přestat být dětmi a stát se těmi nejsvětelnějšími průvodci (rodiči) životem svých dětí, na které budeme vždy vzpomínat s vděčností a láskou smysluplného naplnění.

zpět