Minulé životy, tvoří náš součastný život

3.2.2017 - Kategorie: Články pro časopis Fenix a příznaky transformace
autor: Administrator, přečteno: 726x

V našich životech jsou situace o kterých si myslíme, že nejdou změnit. Lidé tomu říkají osud, neštěstí, pohroma a podobně. Neví jak a ani nemohou zdánlivě s těmi příběhy něco dělat. I když se to vše může zdát neřešitelné, je možné příběhy poodkrýt a podívat se do minulých životů, kde leží příčina našich potíží. Vidět naše vzájemné životy, které jsme společně prožili a jaké základy jsme stvořily pro budoucí události. Zda jsme to zvládli. Zda jsme schopni odpustit. Zda umíme věci řešit, nebo jen stále utíkáme bez možnosti podat pomocnou ruku. Pokud otevřeme minulost, velmi často uvidíme, že to, co žijeme, je jen následný příběh, který má začátek v úplně jiném životě.

Jednou ke mě přišla žena, která po rozvodu zůstala sama. Manžel si našel novou přítelkyni a vzal si i jejich postiženou dceru. Jejich druhé dítě ( syn) zemřel a dcera byla jediné, co měla, co jí dávalo smysl. Společně jsme vstoupili do příběhu z minulé doby v němž si žena uvědomovala velké souvislosti, které se propojovali na přítomný život. Hodně plakala a v situacích žádala o odpuštění a prominutí všude tam, kde vnášela pýchu i svou hrdost. Když si toto vše prošla na vlastní kůži a viděla jaké prožitky ji s manželem spojovali, byla mnohem klidnější a spousta otázek se vyjasnila. Ptala se co bude dál?

Řekla jsem, že nevím? Uvidíme. Pokud je práce dobře odvedená a nastal čas urovnání, mohou se projevit změny. A opravdu, neutekl ani měsíc a bývalý manžel ji sám nabídl, aby si dceru vzala k sobě do péče, protože má opět novou přítelkyni a ta si nepřeje, aby s nimi jejich dcera žila v jednom domě. I když uteklo od rozdělení 7 let tak se stalo, že matka s dcerou se znovu setkaly.

Byl to pro ni ,,ZÁZRAK" nový začátek, v němž mohla žít v radosti a péči o svoje dítě.

Pokud vstoupíme do minulých životů, nemusí to být jen proto, abychom se dívali, čím jsme byli? Nebo kým jsme byli? Je možné v nich uvolnit hodně takových smyček (programů), aby nám do reality mohly přijít změny i uvolnění, zázraky, něco po čem dlouho toužíme, o čem sníme.

Vzpomínám si na příběh ženy, které hrozilo soudním sporem, že může přijít o svůj dům. Také jsme se podívali, odkud si nese tento příběh-příčinu, odkud zná toho muže, kde měli mezi sebou konflikt a co se tenkrát odehrálo? Vstoupily jsme do starého Říma, do kultu Vestfálských kněžek, kde tato žena udržovala oheň a jak všichni víme, oheň byl symbolem Říma a rodiny. Nesměl nikdy vyhasnout. Když tato žena vstupovala do chrámu, skládala přísahu, ve které slíbila, že službu bude vykonávat s největší pečlivostí a plným odevzdáním se službě. Bohužel při nočním hlídání ohně si na chvilku zdřímla a oheň vyhasl.

Když se vzbudila věděla, že osud bude nemilosrdný.

Ve starých dobách mohla být zmrskána, nebo zahrabána za živa do země. Tento muž-kněz, který ji přijímal, ji dal zbít a vyhodil ji z chrámu s kletbou, nechť nikdy nenajde svůj domov. V následných životech jsme viděly, že slovo domov ji bylo cizí. Stále byla někde služkou a svůj domov nikde neměla. Dokonce je neuvěřitelné, že i vzpomínky, které sehrály okolnosti v tom co se stalo, jako třeba hlídání ohně, ji stále naplňovaly aktivitou nošením otopu z lesa, nebo staráním se o teplo. Tím uklidńovala sama sebe, že koná dobře, že se stará. Samozřejmně si toho nebyla vědoma.

Celý tento příběh jsme procházely do detailů a ona tváří v tvář se s tím mužem-knězem setkala. Omluvila se za selhání a požádala o odpuštění. Tak bylo možné, že i v součastném životě, se situace uvolní. Ptala se mě, co bude následovat? Řekla jsem, že nevím? Je možné, že soud odročí. Uteklo pár týdnů a paní volala, že soud opravdu odročili a po dalších týdnech muž (kněz s chrámu) stáhl žalobu.

Minulé životy mají velký dopad na to, jak žijeme a co prožíváme. Pokud uzrál čas a je povoleno, máme odvahu i trpělivost dát svým okolnostem, které žijeme, čas a energii, můžeme hodně změnit. Mohu za sebe říci, že jsem se stala svědkem větších, či menších změn, které by se mohly nazvat zázraky.

Přeji každému z Vás, aby se nad svým životem pozastavil a popřemýšlel, co v něm není v pořádku, co se v jeho rodech opakuje, co si odžívají jeho blízcí i on sám. A s odvahou se tomu postavil tím, že příběh přijme. S hlubokým pochopením i odpuštěním, může a nemusí transformovat svoji realitu.

Největší dar, jaký máte, je Váš život. Dejte mu svůj čas i péči.

zpět