Čištění domů od Duchů a Duší

Často se stává, že se setkávám s Duchy nebo Dušemi, které přebývají ve starých domech, stodolách, sklepech, historických objektech, hradech. Většinou to není nebezpečné ale jejich přítomnost pocítíme, obzvlášt jsme-li citlivější.

Jak poznáme, že máme doma Ducha nebo Duchy? V jejich přitomnosti vždy pocítíme chlad, nebo takové mrznutí, které námi projde, prochází a zase mizí. Ti divočejší dokážou vydávat zvuky, hýbat věcmi a pořádně strašit, dokonce mohou i napadat majitele domu, ale nebývá to tak částé. Ve většině případů, jde o obyčejné Duše nebo Duchy, co prostě žijí dál mezi námi, aniž by si byli vědomi a smířeni s vlastní smrtí. Nebo naopak nás provázejí po určité období a potom sami odcházejí.

Po zkušenostech se přikláním k názoru "Duchům pomoci odejít" z důvodu, že nás ovlivňují, aniž si to uvědomujeme. Dokáží nám i zničit vztah či přivodit nemoc, psychické problémy i velkou ztrátu energie, nebo noční můry. Děti je vnímají velmi dobře a věřte dětem, pokud vás informují.

Příběhy o domech s Duchy, kde se zjevují  je mnoho, ale já mohu hovořit jen z vlastních zkušeností. Někdy jde o velmi dlouhý příběh, který začíná až daleko v minulosti. Jeden vám povím, aby jste měli představu co to obnáší.

.


Jednou jsem byla pozvána do školky, kde prý strašilo, řinčelo nádobí a byli slyšet hlasy. Jak dnes si pamatuji den, kdy jsem tam jela. Byla už tma, zima a nádherně svítil měsíc. Doma jsem se jen mrkla na dálku co mě čeká a kromě 2 Duší, nic zvláštního nepocítila. Cestou v autě jsem ale začala cítit pach, jakoby bahna, hlíny a celkově mi začalo být těžko. V tu chvíli mi bylo jasné, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si myslela.

Když jsem dorazila na místo, viděla jsem hezký velký patrový dům, ale také jsem viděla, jak je obehnán řetězy a tmou. V domě v některých místnostech bylo příjemně, v jiných naopak velmi úzko a stísněně. Zvláštní bylo, že mi p.učitelka ukázala krásnou prosvětlenou ložnici dětí, kde údajně mělo být nejlépe, ale pro mě byl opak pravdou. V té místnosti u okna stál Duch mladého muže, který se zohyzdil z neštastné lásky a nadále i po své smrti číhal u oken na ženy, které chodili po chodníku. Jeho příběh byl velmi smutný a bolestný. Jako mladý se zamiloval do starší ženy, ale ona jeho láskou opovrhovala. Na pokraji zoufalství se polil a zapálil, svůj čin přežil, ale trauma z bolesti se na vždy vepsalo do jeho Duše. Zohyzděný a psychicky nemocný s rozhodl pomstít každé žene, která bude podobná té jeho vysněné lásce. Po čištění domu ve sklepých jsme otevřeli dveře něčemu co se nedá popsat. V jedné místnosti, kde věznil a mučil ženy, bylo mnoho Duší žen a všechny se v jeden okamžik na mě přilepily, aby mi mohly říci co se jim stalo. Nikdy jsem neviděla tak vyděšené a zničené tváře, jak tenkrát. Byl to pro mě neskutečně silný zážitek s nimi být a naslouchat, co říkají v pláči. Nakonec přišel i on a byla velká práce ho dostat do světla. Víte co si přál ode mě? Abych i po tom všem mu dala malý kousek své lásky k němu a nesoudila ho. Udělala jsem to a v tu chvíli vypadal jak malý kluk, vděčný za naději, že mu bude odpuštěno. My lidé nemáme právo soudit, je to mezi ním jeho průvodcem a Bohem. Odešel a já měla slzy v očích, protože jsem viděla co dokáže udělat s Duší malinká naděje. Po vyčištění následoval další příběh dvou milujících se lidí, kteří si ten dům koupili a jejich sen, byl mít hodně dětí. Měli vše, lásku, zdraví, vlastnili továrnu na zpracování kůží a brzy se jim narodila holčička. Vše bylo krásné do dne, kdy děvčátko neštastně spadlo z houpačky a po několika dnech zemřelo. Žal matky byl tak velký, že se už z té tragedie nevzpamatovala a její manžel začal pít. Byl konec jejich snu. Za války dům obvývali vojáci SS a to řinčení nádobí bylo z té doby, kdy vedli noční život plný alkoholu a řádění se služkami. Asi se jim to líbilo, tak pokračovali dál i po své smrti. Důležité ale je to, že dům byl později znárodněn a obec z toho domu udělala místní školku. Sen těch manželů se splnil, dům byl plný dětí, ale už bez nich. Oni mohli v klidu odejít bylo dokonáno.

Nádherné osvobození Duší kráčející ve vzájemné lásce do světla a naděje, že v příštím životě budou pokračovat. Celý dům měl ještě několik vrstev k čištění, ale upsala bych se. Po dlouhé šnůře příběhů jsem odkryla hlavní děj. To místo bylo už v dávnověku rituálně zasvědcené smrti a neustále si své příběhy volalo. Příběhy plné tmy a neštěstí. Jen díky síle lásky a síle programu těch dvou milujících se manželů se čas naplnil a misky vah se přehouply. Místo mohlo být navždy očištěno. Ne vždy jen domy ale i místa a půda je znesvěcena rituály, potom se divíme, co se děje i po několika staletích.

 


Tak vidíte jaké příběhy mohou být vepsány ve zdech vašich domů. Pokud cítíte, že něco není v pořádku raději vyhledejte pomoc už pro klidnější život a své zdraví.